České spotřební pohádky

Ta kniha dává odpovědi hned na několik otázek: Co všecko snese pohádka? Lze ji přetavit z verze folklorní do verze umělé? Lze ji zapřáhnout do služby byznysu? Jakým způsobem? A neztratí svůj základ, nestane se fraškou, když bude místo dobra a zla, kouzel a čar prodávat třeba zubní pastu anebo cikorku? Ryškova studie je hlubinně znalá věci, a přitom napsaná s nadšením i jistým smyslem pro absurdní vyznění některých pokusů. Sleduje zdejší, zprvu rakousko-uherský, později československý terén od konce 19. do konce 20. století; jde tedy napříč různými režimy a proměnlivými diskurzy – ať se jedná o politiku, společnost, kulturu. A navíc je plná kouzelných reprodukcí!Kniha je průvodcem stoletou historií lidových i umělých pohádek ve službách spotřebního průmyslu.

Vypráví o rytířích, kteří zachránili království zázračným mýdlem, o princeznách, vysvobozených ze zakletí vůní koblih smažených na margarínu, o chudých dívkách, z nichž se staly královny, protože dokázaly připravit tu nejlahodnější žitnou kávu, nebo o udatných bojovnících, ukrytých v každé láhvi Karotely. Obrázkové kartičky, lístečky a drobné sešitky vydávaly soukromé firmy v rakousko-uherské monarchii i státní podniky socialistického Československa. Pestré tiskoviny děti fascinovaly, i když nabízely jen zhuštěné verze klasických vyprávění nebo naivní texty psané na míru konkrétnímu zboží, které přímo ve vyprávění nahrazovalo tradiční kouzelné předměty.

Reklamní a propagační pohádky, ilustrované populárními umělci i neškolenými anonymními kreslíři, patří k výrazným kulturním fenoménům dvacátého století. Ovlivňovaly představivost několika generací, pomáhaly prodávat průmyslové výrobky, ale nesloužily jen obchodníkům. Snažily se také vychovávat: poučovaly děti o hygienických zásadách a racionální výživě, vysvětlovaly jim výhody pojištění, význam spoření i sběru surovin. Z veřejného prostoru zmizely až po pádu komunistické diktatury, kdy je smetl příval elektronických technologií a s nimi spojených nových trendů zábavního a reklamního průmyslu.

Pavel Ryška (1974) působí na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Zabývá se historií československé vizuální kultury, dějinami animovaného filmu a komiksu. Je mj. autorem monografií Pionýři a roboti (spolu s Janem Šrámkem, Paseka a FaVU VUT 2016) či Karikaturisti. Polylegran a obrazový humor 60. let (Paseka 2018).

Ilustrátor: Šárka Kestnerová
Nakladatel: Nakladatelství FaVU VUT
Počet stránek: 272
Formát knihy: 175x245

Kniha vyhrála v této kategorii:

Literární část (Původní česká slovesná tvorba) - d) teorie a kritika literatury (umění) pro děti a mládež