Dům v Rugolu

Alena a Lída jsou sestry, dvojčata. Na první pohled k nerozeznání, ale ve skutečnosti každá jiná. Spolu s rodiči jedou poprvé do Itálie navštívit svého strýce Štěpána, který žije v tajemném domě, kde se zdá, že fresky na stěnách promlouvají a hranice mezi skutečností a fantazií se ztenčuje. Do knihy Dům v Rugolu promítla Marka Míková své vzpomínky na strýce Štěpána Zavřela (1932–1999), českého ilustrátora, malíře a spisovatele, který od roku 1959, kdy za dramatických okolností utekl z komunistického Československa, žil v Itálii a stal se tam respektovaným výtvarníkem. V Rugolu je po něm pojmenováno náměstí a jeho dům dodnes slouží ilustrátorům jako ateliér.
V knize se poeticky mísí autorčiny vzpomínky, snové akvarely Štěpána Zavřela spolu s černobílými kresbami Jindry Čapka.

„(…) objemná i obsáhlá kniha spojuje portrét umělce s popisem jednoho výletu. Tím umělcem je Štěpán Zavřel, výtvarník, autor dlouhé řady knížek pro dětského čtenáře, od roku 1959 usazený v italském Rugolu, kde si postavil dům na způsob svatyně, kouzelného zámku, místa jako vystřiženého z pohádkových fantazií. (…) A ten výlet? Konal se zřejmě na sklonku šedesátých let minulého století, ještě za otevřených hranic, a vydala se na něj Zavřelova sestra se svým mužem plus dvojčaty Alenou a Lídou. A protože holky jdou v příběhu do puberty, má pro ně cesta do Itálie význam málem goethovského formátu. Na místě totiž dojdou trojího probuzení: tělesného, duchovního a fantazijního. Výlet je změní. (…) čili monografie plus příběh zrání. A znovu, jak je u Marky Míkové dobrým zvykem, počínaje debutem Roches a Bžunda (2001) přes JO537 (2009) po Pána a vrabce (2017), s přirozeným smyslem pro kvality, potažmo tematickou nosnost okraje, alternativy, periferie, undergroundu – stejně jako se schopností prozářit, nabít slovo, příběh na způsob výše zmíněného ,trojího probuzení‘. Autorce se to daří jako v české literatuře po roce 1989 málokomu.“
Radim Kopáč, Týdeník Rozhlas, 3. 12. 2018

Listování v knize zde.

O autorce

Marka Míková (*1959) vystudovala DAMU, katedru loutkářství, obor režie a dramaturgie. Svou tvořivost a fantazii rozprostřela mezi několik oborů. Věnuje se divadlu, hudbě a literatuře. Režírovala řadu inscenací pro děti v pražských divadlech Minor a Pidivadlo, v kladenském divadle Lampión, dále v Českém Těšíně, v německém Cvikově a Ravensburgu. Vytvořila a režírovala také několik autorských představení (např. Matky, Podzem či adaptaci Bunyanovy Poutníkovy cesty). Hraje v dámské kapele Zuby nehty, skládá hudbu a píše texty. V současné době se věnuje projektu Loutky v nemocnici. Spolu s kolegy navštěvuje děti v nemocnicích a hraje pro ně improvizovaná minipředstavení s loutkami a živou hudbou. Její knihy pro děti Knihafoss (2007), Josef/JO537 (2009), Mrakodrapy (2012) byly nominovány na cenu Magnesia Litera. Za knihy Josef/JO537 (2009) a Škvíry (2014) získala ocenění Zlatá stuha. Díle je autorkou například knih Jonáš spěchá domů (2015), Žvejkačky (2015), A smutek utek (2016).

O ilustrátorech

Štěpán Zavřel (1932–1999), křesťansky orientovaný autor dětské literatury, exulant, malíř a ilustrátor. Od roku 1959, kdy utekl za dramatických okolností z komunistického Československa, žil v Itálii. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Římě. Pracoval u animovaného filmu a v reklamní branži, brzy však zakotvil u ilustrování knih pro děti a v tomto oboru dosáhl největších úspěchů. Kromě svých autorských knih také řadu jiných ilustroval a sám objevil mnoho talentovaných výtvarníků, které podpořil v práci. Zahájil tradici mezinárodní výstavy ilustrátorů knih pro děti v italském Sarmede. Zavřelovy knihy byly přeloženy do dvaceti jazyků a jsou doposud vydávány po celém světě, v Itálii patří ke klasice literatury pro děti. Teprve nedávno vyšly v češtině dvě z jeho knih: Sen v Benátkách (2016) a Zachráněný dědeček (2017).

Jindra Čapek (*1953), světoznámý ilustrátor a grafik, v roce 1969 emigroval do Švýcarska. V letech 1970–1971 studoval na Kunstgewerbeschule v Curychu, v letech 1971–1975 na Staatliche Akademie der Bildenden Künste v Karlsruhe a ve Freiburgu. Záhy se začal orientovat na knižní ilustraci, především na obrázkové dětské knížky. Spolupracuje s řadou zahraničních nakladatelství, např. Ravensburger Buchverlag, K. Thienemann, DTV München, Bertelsmann a po roce 1989 také s českými nakladatelstvími Albatros, Brio a dalšími.  Jemnost Čapkovy malby a důraz na detaily, výrazná barevnost mají mnoho společného s uměním miniatur. Během svého uměleckého působení získal bezpočet národních a mezinárodních cen a je členem několika uměleckých komisí. Svá díla a knihy vystavuje po celém světě, spolupracoval s mnoha významnými spisovateli, jako byli například Pavel Šrut, Bohumil Hrabal, Michael Ende.

Recenze:
Radim Kopáč, Týdeník Rozhlas, 3. 12. 2018, dostupné zde.

Rozhovory
Radim Kopáč, rozhovor s Markou Míkovou, Lidovky.cz, 22. 12. 2018, dostupné zde.
Třistatřicettři, rozhovor s Markou Míkovou, 6. 2. 2018, dostupné zde.

Ilustrátor: Štěpán Zavřel, Jindra Čapek
Nakladatel: Book Dock
Počet stránek: 188
Formát knihy: 224 × 226

Dokumenty ke stažení: