Dvě otázky pro poroty Zlaté stuhy 201924.4. 2019

 

Členům porot letošní Zlaté stuhy jsme položili dvě otázky:

 

1. Jak hodnotíte letošní ročník Zlaté stuhy v rámci části, v níž jste v soutěži zasedali?

2. Pokud byste se mohl/a na chvíli stát součástí příběhu (a být jednou z postav nebo jen neviditelným účastníkem) některé dětské knihy z roku 2018, která by to byla?

 

LITERÁRNÍ ČÁST

Milena Šubrtová, Petr Matoušek, Tamara Bučková, Radomíra Hubálková

 

Milena Šubrtová

Docentka Pedagogické fakulty MU v Brně. V odborné i pedagogické činnosti se dlouhodobě zabývá problematikou české a světové literatury pro děti a mládež.  Je autorkou monografie Tematika smrti v české a světové próze pro děti a mládež (2007), spoluautorkou Slovníku autorů literatury pro děti a mládež – Zahraniční spisovatelé (2007), podílela se na kapitolách o dětské literatuře v Dějinách české literatury 1945–1989.

Odpovědi:

1. Letošní ročník byl specifický připomínkou stoletého výročí od vzniku samostatné republiky. Potěšující bylo, že autoři pojali tuto událost neučebnicově, autorsky vynalézavě, informačně obohacujícím a zábavným způsobem. Daniela Krolupperová v detektivním příběhu Past na korunu rozplétala klubko spiknutí proti měnové reformě, Vendula Borůvková nechala dětského hrdinu knihy 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo procestovat celou nově vzniklou republiku, Lenka Pecharová připravila vhled do nejdůležitějších historických okamžiků i událostí všedního dne v Průvodci po stopách stoleté dámy a kolektiv studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU pod vedením Renáty Fučíkové vytvořil knižní projekt Dobrých sto, který obrazovou cestou přiblížil jednoznačně pozitivní události uplynulého století.

2. Pokud bych si mohla udělat krátký výlet do některého z fikčních světů letošních knih soupeřících o Zlatou stuhu, zvolila bych městečko Sheydrem. V Cukrárně U Šilhavého Jima bych nad sladkým zákuskem a šálkem hořké kávy obdivně pozorovala knihovnici Oprátkovou Boženku, kterak prostřednictvím vybraných literárních lahůdek krotí a kultivuje drsné syny Západu. Jistě by to bylo obohacující i pro moji pedagogickou práci.

 

Petr Matoušek

Působí jako editor, publicista a překladatel. Spolupracuje na textech výročního katalogu Nejlepší knihy dětem a na sbornících propagujících naši současnou literaturu pro děti v zahraničí. Je členem mezinárodní jury Ceny Franze Kafky. Jako nakladatelský redaktor se editorsky či esejisticky podílel na vydání více než tří stovek románů anglofonních literatur pro dospělé i pro mládež. Jeho překlady pohádek Monty Pythona Terryho Jonese byly dvakrát nominovány na Zlatou stuhu.

Odpovědi:

1. Vzhledem k superkulatému výročí založení Československa se dalo tušit, že s vročením 2018 vyjdou desítky titulů přibližující školákům vznik státu, jehož báječná léta – někdy pod psa – sahají daleko za dějinnou paměť dnešních dětských čtenářů. I tahle motivace nakonec zčásti přispěla k situaci, v níž za sebe shledávám to nejcennější: nejméně ve dvou kategoriích našeho rozhodování jsme cítili, že jeden každý nominovaný titul by mohl pomýšlet na vítěznou stužku, což se tolikrát nestává. Práce porotce sice v takovém případě nebývá nejsnazší, obnáší tříbení a srovnávání priorit, několikakolovou obhajobu konkrétního favorita nebo naopak pokorné přijetí argumentů názorového oponenta, ale rozhodně je to daleko příjemnější úděl než sborové přikývnutí knize, která by nad ostatní díla už od začátku čněla. Je to moc dobře jak pro přemýšlení o literatuře, tak pro publikum – a doufejme taky signál toho, že se z dnešní konjunktury českých knih pro děti a mládež konečně vyloupla nejen kvantita, ale i kýžená kvalita.

2. Nabídka pobýt ve světě Matochovy Prašiny, kde se po příslušnících rodu Homo sapiens náhle nežádá setrvalá pohotovost při elektronickém žvatlání o ničem, je hodně lákavá. Přesto se přiznám, že bych si ještě radši medil v červeně vytapetovaném makrosvětě, který hejnu svých zvídavých koleček vymezila Zuzana Demlová ve svazku Pohádek o kolečkách a nekonečnu. Fascinuje mě úsporná výmluvnost jejího pojetí. S přibývajícími léty stále častěji přicházím na chuť textům, které si vystačí s málem (ne-li s minimalismem) a žádné pentle v nich nepřebývají. Navíc i my, osoby stojící v pozadí edičního procesu, si občas připadáme trochu jako neviditelná kolečka, bez nichž by se ale nejspíš soukolí zadřelo. Dostat hlavní roli, šanci si zablbnout, pokládat si nejdůležitější otázky o světě – za tuhle možnost zvednu ruku vždy a všude. Ptát se je přece odjakživa důležitější než si odpovídat.

 

Radomíra Hubálková
Učitelka českého jazyka a dějepisu na základní škole, učitelka a lektorka programu RWCT (Čtením a psaním ke kritickému myšlení).

Odpovědi:

1. V letošním ročníku se objevilo hned několik knih, ve kterých se různým způsobem připomínalo 100. výročí založení republiky. A nešlo pouze o encyklopedie. Potěšující je, že většina knih napříč kategoriemi je pohlazením po duši a pastvou pro oči. Doufám, že se najde dostatek dětí, které se ke čtení nechají zlákat.

2. Vybrat si letos jedinou knihu není vůbec jednoduché. Vydat se do podzemí s klanem H2O, nebo do uliček tajemné Prašiny? Nakonec jsem zakotvila v Cukrárně U Šilhavého Jima. Určitě bych se chtěla spřátelit s knihovnicí Boženkou. Nad kafíčkem a dortíkem bychom si mohly vyměňovat zkušenosti, jak zvítězit nad literárními desperáty, čím doplnit školní knihovnu a co číst na dílnách čtení.

 

VÝTVARNÁ ČÁST

Jarmila Marešová, Kristina Fišerová, Jaromír Plachý

 

Jarmila Marešová

Absolventka scénografie na loutkářské katedře DAMU. Ilustrátorka dětských knih, např. Madynka a Emilovy skopičiny od Astrid Lindgrenové, Rafaelova škola do Renaty Štulcové, Táta k příštím Vánocům od Martiny Drijverové. Kromě ilustrování píše a kreslí komiks o Veverce a Myšce.

Odpovědi:

1.  Zaujala mě velká rozmanitost a množství knih v sekci non-fiction.

2. O tom jsem vůbec nepřemýšlela. Víte, kolik těch knih bylo?!  A potom, jak bych se mohla chtít stát součástí příběhu, když jsem ho nečetla? Jako dítě jsem četla opravdu hodně, ale vstupovat do děje knihy jsem si nepřála. Vždycky jsem raději pozorovala, divila se, soucítila ap. a myslím, že to tak mám pořád.

 

Jaromír Plachý
Vystudoval v ateliéru Filmové a televizní grafiky u prof. Jiřího Barty. Ilustrátor, tvůrce animovaných filmů, komiksů a autorských počítačových her ve studiu Amanita Design, např. Botanicula a Chuchel. Ilustroval např. knihy Jana Nejedlého Mistr sportu skáče z dortu a Malý humorista.

Odpovědi:

1. Na knihách, které se sešly v soutěži, jsem oceňoval hlavně výtvarnou pestrost. Těší mě, že v knižní ilustraci nedominuje pouze jeden styl a tak si každý čtenář může najít knížku s takovou výtvarnou podobou, která nejvíce sedne jeho naturelu. Na druhou stranu však právě kvůli této široké škále výtvarných stylů nebylo úplně jednoduché rozhodnout se pro to, kdo postoupí do finále, o výběru vítězů ani nemluvě. Z hlediska oboru je to ale dobře a dětské ilustraci proto jen přeji, aby budoucí poroty měly stále těžší a těžší práci s výběrem v záplavě krásných knížek.

2. Docela rád bych se coby neviditelný pozorovatel ocitl v netradičním leporelu Na procházce ve vlaku od Radka Malého s ilustracemi od Terezy Vostradovské. Jelikož máme doma ročního kluka, tak mohu z čerstvé vlastní zkušenosti konstatovat, že takhle hezkých knížek pro čtenáře začátečníky zase tolik není. Potěšeno bude navíc určitě i oko dospělého! Obzvláště pokud se (stejně jako já) řadíte k lidem, které baví jezdit vlakem a koukat z okna.

 

Kristina Fišerová

Grafická designérka a ilustrátorka. Od roku 2014 vede ateliér Grafického designu na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni.

Odpovědi:

1. V letošním roce se sešla řada perfektně graficky zpracovaných knih, ilustrovaných s pozoruhodnou péčí a citem autorů. Osobně bych, kdyby to bylo možné, udělila ocenění mnohým dalším autorům, knihy se však svým obsahem občas netrefí do žádné z požadovaných kategorií. Úroveň ilustrací a úpravy dětských knih je v ČR vysoká, ilustraci určenou pro dětské čtenáře považuji za jednu z nejtěžších disciplín a s potěšením musím konstatovat, že talentovaných autorů a krásných knih vzniká velké množství. Naše zlatá mládež, svědomí národa, má štěstí, v knihkupectvích je mnoho kvalitního materiálu k četbě a rozvoji jejich krasocitu! Občas mi přijde líto, když nádherně ilustrované knize chybí citlivá grafická úprava a kniha nefunguje jako celek.

2. Nechtěla bych být postavou v žádném příběhu, v žádné části knihy. S knihami se musí opatrně – zaslechla jsem totiž, že je prý hodně lidí, kteří strávili část života ve vazbě a neradi na to vzpomínají.

 

PŘEKLADOVÁ ČÁST

Viola Somogyi, Jitka Jindřišková, Markéta Kliková

 

Viola Somogyi

Vystudovala na Filozofické fakultě UK obor čeština-angličtina. Nakladatelská redaktorka (Albatros, Euromedia, Portál), překladatelka z angličtiny a severských jazyků.

Odpovědi:

1. Letos se sešlo hodně kvalitních knížek, takže bylo poměrně obtížné se rozhodnout. Zaznamenala jsem nárůst populárně naučných titulů, všelijak zábavně pojatých encyklopedií, obohacených přesahy do jiných oblastí a krásně ilustrovaných. Vůbec stále větší důraz na kvalitu ilustrace, srovnatelnou s textem. A objevují se noví nadaní mladí překladatelé.

2. Kdybych mohla, pobyla bych ráda chvíli ve světě sympatické gorily Sally Jones a plavila se s ní kolem světa, mám pro gorily slabost.

 

Jitka Jindřišková

Vystudovala norštinu a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Pracuje jako překladatelka z norštiny, externí jazyková redaktorka, editorka historických dokumentů a lektorka norštiny. Coby místopředsedkyně kulturního institutu Skandinávský dům se věnuje prezentaci severské kultury české veřejnosti.

Odpovědi:

1. Letošní ročník mi v překladové části oproti loňsku přijde na podstatně vyšší úrovni jak co do zajímavých knih, tak povedených překladů. Najednou jsme s ostatními porotkyněmi neměly problém najít dostatek knih, které bychom mohly nominovat, ale naopak jsme se musely rozhodnout, které nenominovat, přestože jejich překlad je také povedený. Je to myslím poprvé v historii Zlaté stuhy, kdy byl nominován maximální počet knih, tedy čtyři, ve všech třech překladových kategoriích (menší děti, starší děti, non-fiction).

2. Lákalo by mě skamarádit se s Vrkú a i s jejím ochočeným vombatem zažívat všechna ta báječná dobrodružství v lese. Odmalička jsem milovala různé přírodní prolézačky, skluzavky a tajuplná houští a s neobyčejně vynalézavou Vrkú se člověk určitě nenudí. (Adam Stower: Král Vrkú)

 

Markéta Kliková

Vystudovala Filozofickou fakultu UK obory překladatelství a tlumočnictví pro jazyk němčina a Skandinavistiku se zaměřením na dánštinu. Aktivně se věnuje překládání i tlumočení z obou jazyků a recenzuje beletrii.

Odpovědi:

1. Rok 2018 byl v dětské překladové literatuře opravdu silný. Sešla se celá řada zajímavých titulů z celého světa, navíc často doplněných zdařilými ilustracemi. Překvapilo mě však, do jaké míry se do dětské literatury dostávají témata migrace a rozpad tradiční rodiny.

2. Ráda bych navštívila krále Vrkú a poznala onu tajemnou přírodní říši, kterou obývá.

 

KOMIKSOVÁ ČÁST

Lucie Lomová, Václav Šlajch, Karel Jerie

 

Lucie Lomová 

Komiksová autorka a ilustrátorka. Jejími nejznámějšími komiksovými postavami jsou dvě myší děti Anča a Pepík, které se dočkaly i animovaného zpracování. Je také autorkou několika komiksů pro dospělé čtenáře. Je laureátkou komiksových cen Muriel za roky 2011 (Nejlepší původní scénář a nejlepší původní český komiks ke grafickému románu Divoši) a 2007 (Nejlepší původní kniha Anna chce skočit). Její knihy vycházejí v češtině a ve francouzštině. 
 

Odpovědi:

1. Rok 2018 byl pro český komiks úrodný, my jsme se ale v komisi Zlaté stuhy zabývali jen komiksem pro děti a mládež. Tam je dlouhodobě hodně malá konkurence původní tvorby, takže o sledování trendů nemůže být řeč. Bylo by skvělé, kdyby se autoři a nakladatelé téhle literární oblasti víc věnovali.

2. Možná bych se koukla za Tarbíky a Marabu z knížky Barbory Dlouhé a Martiny Komárkové. Zmenšit se do velikosti tarbíka by bylo jistě zajímavé, ale hodně nebezpečné, takže radši bych v tom světě zůstala neviditelná!

 

Karel Jerie                                     

Malíř, ilustrátor a komiksový kreslíř. Absolvoval Výtvarnou školu Václava Hollara a pak Akademii výtvarných umění v Praze, obor malba. Studoval v ateliérech Antonína Střížka a Michaela Rittsteina.

V roce 2008 získal první cenu na Mezinárodním komiksovém festivalu v polské Lodži za komiks Sbohem, má lásko věnovaný historii českého komiksu. Je členem občanského sdružení na podporu komiksu Sequence a Spolku výtvarných umělců Mánes.

Odpovědi:

1. Zajímavé je, že knih, které se sešly v žánru dětský komiks, by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. To je žalostně málo. Vychází knihy s komiksově laděnou ilustrací, ale dětský komiks není zas tak častý. Z toho, co jsme mohli v porotě posuzovat, nebylo snadné vybírat, neboť každá z knih byla v jiném stylu, žánru a hlavně zaměření na věk dítěte. Nakonec jsme vybrali. Přál bych si, aby pro menší děti komiksů přibylo, protože právě děti rozumí komiksu zcela přirozeně.  

2. Stal bych se součástí knihy Houby – Podivuhodné skutečnosti ze života hub. Houby jsou mojí mnohaletou výtvarnou inspirací. Rád pozoruji, jak houby ztvárňují jiní tvůrci. Jsem vděčný následovník Smotlachovy školy a jako houbař-amatér podnikám výpravy za organismy, které například dokáží ovlivňovat počasí, svým myceliem umožňují stromům komunikaci a jejich plodnice jsou pro mnohé tvory oblíbenou pochoutkou. Jsem prostě houbař, takže kniha Liliany Fabisińské je jasná volba.


Aktuality

O ceně

Výroční cena Zlatá stuha je každoročně udělována tvůrcům nejlepších knih pro děti a mládež vydaných v českém jazyce. Existuje již více než 30 let a představuje jedinou cenu v České republice zaměřenou výhradně na dětskou literaturu. Knihy procházejí pečlivým výběrem odborných porot. Zlatá stuha je tedy garantem kvalitních dětských knížek. Prostřednictvím doprovodných programů, jako je putovní výstava ilustrací, výtvarné dílny, besedy a autorská čtení, navíc podporuje růst čtenářské gramotnosti, rozvoj vztahu ke knihám i kulturní vyžití dětí. Vyhlašovatelem ceny je Česká sekce IBBY – Společnost přátel knihy pro mládež, a spolupořadateli Klub ilustrátorů dětské knihy, Obec překladatelů, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského a Památník národního písemnictví. 

Partneři Zlaté stuhy