Uzly a pomeranče

„A když zapomenu, co si musím pamatovat, a budu si pamatovat, co mám zapomenout?“ Matka vytáhla z kapsy provázek a podala mu ho: „Udělej si uzel.“V jejím světě nebylo místo pro bloudění a pochybnosti. Kdo se matčinými zákony řídil a uměl vázat uzly, nemohl sejít z cesty.

Pokud dospívání můžete pojmenovat jinými slovy, je to příběh hlavního hrdiny této knihy. Příběh o statečnosti, odpovědnosti, o první lásce, příběh, v němž velkou roli hrají koně. Koně jako sny, jako symbol nespoutanosti... Kniha je atraktivní, zábavná i dojemná, ale přitom nesentimentální. Příběh se odehrává v dnešní době a mohl by se odehrát kdekoli, ale konkrétně je zasazen na venkov, na úpatí hor. Darek je kluk, který bude čtenářům sympatický a blízký, kamarádi a spolužáci jsou počítačoví experti a tráví čas jako dnešní kluci a holky. Avšak Darek přece jen netráví všechen svůj čas jako jeho vrstevníci. Na pozadí horské scenérie tu dostávají mezilidské vztahy sílu, prudkost a hloubku, o které se velkoměstským dospívajícím ani nesní.

O autorce:

Iva Procházková se narodila roku 1953 v Olomouci. Dětství prožila kromě prvních tří let v Praze. Po maturitě na gymnáziu J. Nerudy nemohla z politických důvodů dále studovat. Prošla řadou zaměstnání, mimo jiné se živila jako kuchařka a uklízečka. V roce 1983 emigrovala se svým manželem, režisérem Ivanem Pokorným, a dětmi do Rakouska. Tam a posléze v Německu strávila jedenáct exilových let. Psala divadelní hry a knihy, především pro děti a mládež. Některé byly oceněny prestižními literárními cenami. V roce 1995 se vrátila do České republiky a začala spolupracovat s nakladatelstvím Melantrich, Albatros, Amulet, Mladá Fronta, Arsci a dalšími. Žije v Praze a po krátkém působení v České televizi pracuje dnes jako spisovatelka a scénáristka na volné noze.

O ilustrátorovi:

Jiří Franta (*1978) absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde prošel ateliéry Antonína Střížka a Vladimíra Skrepla. Mezi lety 2004 a 2011 spolupracoval s Jiřím Skálou na vedení galerie etc. Je členem skupiny Rafani, současně se věnuje kresbě s přesahy do ilustrace, komiksu, 3D objektů nebo performance. Pravidelně spolupracuje a vystavuje s Davidem Böhmem, společně se v letech 2009 a 2010 dostali do finále Ceny Jindřicha Chalupeckého. Charakteristickým rysem jejich tvorby je hra s významy, s autorským rukopisem, s procesem vzniku kresby a se způsobem instalace. V roce 2010 se Jiří Franta podílel příběhem Elektrika na komiksové antologii Čvutix, jejímž cílem je propagovat mezi žáky základních škol studium na Českém vysokém učení technickém v Praze. Letos spolu s Böhmem připravili jednu z trojice výstav, které se pod souhrnným názvem KOMIXXX konaly v brněnských kavárnách. S Davidem Böhmem, Kakalíkem, Jaromírem Plachým a Vladimirem 518 také připravili první číslo komiksových novin KIX, které se do budoucna chtějí věnovat i volné kresbě a ilustraci

Metodické listy ke knize, které vznikly v rámci Čtenářských klubů, naleznete zde.

Ilustrátor: Jiří Franta
Nakladatel: Albatros
Počet stránek: 232
Formát knihy: 163 x 238

Kniha vyhrála v této kategorii:

Literární část (Původní česká slovesná tvorba) - b) beletrie pro mládež