Marka Míková

Dům v Rugolu

Alena a Lída jsou sestry, dvojčata. Na první pohled k nerozeznání, ale ve skutečnosti každá jiná. Spolu s rodiči jedou poprvé do Itálie navštívit svého strýce Štěpána, který žije v tajemném domě, kde se zdá, že fresky na stěnách promlouvají a hranice mezi skutečností a fantazií se ztenčuje. Do knihy Dům v Rugolu promítla Marka Míková své vzpomínky na strýce Štěpána Zavřela (1932–1999), českého ilustrátora, malíře a spisovatele, který od roku 1959, kdy za dramatických okolností utekl z komunistického Československa, žil v Itálii a stal se tam respektovaným výtvarníkem. V Rugolu je po něm pojmenováno náměstí a jeho dům dodnes slouží ilustrátorům jako ateliér.
V knize se poeticky mísí autorčiny vzpomínky, snové akvarely Štěpána Zavřela spolu s černobílými kresbami Jindry Čapka.

„(…) objemná i obsáhlá kniha spojuje portrét umělce s popisem jednoho výletu. Tím umělcem je Štěpán Zavřel, výtvarník, autor dlouhé řady knížek pro dětského čtenáře, od roku 1959 usazený v italském Rugolu, kde si postavil dům na způsob svatyně, kouzelného zámku, místa jako vystřiženého z pohádkových fantazií. (…) A ten výlet? Konal se zřejmě na sklonku šedesátých let minulého století, ještě za otevřených hranic, a vydala se na něj Zavřelova sestra se svým mužem plus dvojčaty Alenou a Lídou. A protože holky jdou v příběhu do puberty, má pro ně cesta do Itálie význam málem goethovského formátu. Na místě totiž dojdou trojího probuzení: tělesného, duchovního a fantazijního. Výlet je změní. (…) čili monografie plus příběh zrání. A znovu, jak je u Marky Míkové dobrým zvykem, počínaje debutem Roches a Bžunda (2001) přes JO537 (2009) po Pána a vrabce (2017), s přirozeným smyslem pro kvality, potažmo tematickou nosnost okraje, alternativy, periferie, undergroundu – stejně jako se schopností prozářit, nabít slovo, příběh na způsob výše zmíněného ,trojího probuzení‘. Autorce se to daří jako v české literatuře po roce 1989 málokomu.“
Radim Kopáč, Týdeník Rozhlas, 3. 12. 2018

Listování v knize zde.

O autorce

Marka Míková (*1959) vystudovala DAMU, katedru loutkářství, obor režie a dramaturgie. Svou tvořivost a fantazii rozprostřela mezi několik oborů. Věnuje se divadlu, hudbě a literatuře. Režírovala řadu inscenací pro děti v pražských divadlech Minor a Pidivadlo, v kladenském divadle Lampión, dále v Českém Těšíně, v německém Cvikově a Ravensburgu. Vytvořila a režírovala také několik autorských představení (např. Matky, Podzem či adaptaci Bunyanovy Poutníkovy cesty). Hraje v dámské kapele Zuby nehty, skládá hudbu a píše texty. V současné době se věnuje projektu Loutky v nemocnici. Spolu s kolegy navštěvuje děti v nemocnicích a hraje pro ně improvizovaná minipředstavení s loutkami a živou hudbou. Její knihy pro děti Knihafoss (2007), Josef/JO537 (2009), Mrakodrapy (2012) byly nominovány na cenu Magnesia Litera. Za knihy Josef/JO537 (2009) a Škvíry (2014) získala ocenění Zlatá stuha. Díle je autorkou například knih Jonáš spěchá domů (2015), Žvejkačky (2015), A smutek utek (2016).

O ilustrátorech

Štěpán Zavřel (1932–1999), křesťansky orientovaný autor dětské literatury, exulant, malíř a ilustrátor. Od roku 1959, kdy utekl za dramatických okolností z komunistického Československa, žil v Itálii. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Římě. Pracoval u animovaného filmu a v reklamní branži, brzy však zakotvil u ilustrování knih pro děti a v tomto oboru dosáhl největších úspěchů. Kromě svých autorských knih také řadu jiných ilustroval a sám objevil mnoho talentovaných výtvarníků, které podpořil v práci. Zahájil tradici mezinárodní výstavy ilustrátorů knih pro děti v italském Sarmede. Zavřelovy knihy byly přeloženy do dvaceti jazyků a jsou doposud vydávány po celém světě, v Itálii patří ke klasice literatury pro děti. Teprve nedávno vyšly v češtině dvě z jeho knih: Sen v Benátkách (2016) a Zachráněný dědeček (2017).

Jindra Čapek (*1953), světoznámý ilustrátor a grafik, v roce 1969 emigroval do Švýcarska. V letech 1970–1971 studoval na Kunstgewerbeschule v Curychu, v letech 1971–1975 na Staatliche Akademie der Bildenden Künste v Karlsruhe a ve Freiburgu. Záhy se začal orientovat na knižní ilustraci, především na obrázkové dětské knížky. Spolupracuje s řadou zahraničních nakladatelství, např. Ravensburger Buchverlag, K. Thienemann, DTV München, Bertelsmann a po roce 1989 také s českými nakladatelstvími Albatros, Brio a dalšími.  Jemnost Čapkovy malby a důraz na detaily, výrazná barevnost mají mnoho společného s uměním miniatur. Během svého uměleckého působení získal bezpočet národních a mezinárodních cen a je členem několika uměleckých komisí. Svá díla a knihy vystavuje po celém světě, spolupracoval s mnoha významnými spisovateli, jako byli například Pavel Šrut, Bohumil Hrabal, Michael Ende.

Recenze:
Radim Kopáč, Týdeník Rozhlas, 3. 12. 2018, dostupné zde.

Rozhovory
Radim Kopáč, rozhovor s Markou Míkovou, Lidovky.cz, 22. 12. 2018, dostupné zde.
Třistatřicettři, rozhovor s Markou Míkovou, 6. 2. 2018, dostupné zde.

Ilustrátor: Štěpán Zavřel, Jindra Čapek
Nakladatel: Book Dock
Počet stránek: 188
Formát knihy: 224 × 226

Dokumenty ke stažení:

Dům v Rugolu

Aktuality

O ceně

Výroční cena Zlatá stuha je každoročně udělována tvůrcům nejlepších knih pro děti a mládež vydaných v českém jazyce. Existuje již více než 25 let a představuje jedinou cenu v České republice zaměřenou výhradně na dětskou literaturu. Knihy procházejí pečlivým výběrem odborných porot. Zlatá stuha je tedy garantem kvalitních dětských knížek. Prostřednictvím doprovodných programů, jako je putovní výstava ilustrací, výtvarné dílny, besedy a autorská čtení, navíc podporuje růst čtenářské gramotnosti, rozvoj vztahu ke knihám i kulturní vyžití dětí. Vyhlašovatelem ceny je Česká sekce IBBY – Společnost přátel knihy pro mládež, a spolupořadateli Klub ilustrátorů dětské knihy, Obec překladatelů, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského a Památník národního písemnictví. 

Partneři Zlaté stuhy